Jsem jaká jsem.........Jiná nebudu

Neplakej pro mě.

1. října 2008 v 10:06 | Alesa |  Fan fiction
Widím to,jako by to bylo wčera. Tu noc jsme u nás doma měly party. Já se necítil dobře,tag jsem si šel lehnout do swého pokoje. Už jsem téměř spal,když se potichu otewřely dweře a někdo mi wlezl pod peřinu. Pokoj se naplnil tolik důwěrně známouw wůní. Wůní,která patří osobě která mi už tag dlouho krade sny. ,,Kiro? Co tu děláš?'' Pohladil mě we wlasech a já se tetelil blahem. ,,Dole jsem tě postrádal.'' Kdyby jen tušil,že já ho postrádám každou noc. Že každou noc usínám až k ránu a moje poslední myšlenka patří jemu. ,,Proč jsi postrádal zrowna mě?'' ,,To je láska Strify.'' W tu chwíli se naše rty spojily w nádherném a něžném polibku. Wpíjely jsme se jeden do druhého,naše těla se o sebe žádostiwě třela. ,,Miluju tě.'' Wzdychal mi do ucha,když jsme byly jedna bytost. ,,Miluju tě,nawždy.'' A já mu tolik wěřil. Wěřil jsem,že je to prawda. Wěřil jsem,že tahle noc není naše poslední...Nepřišlo mi zwláštní to,že jsem se probudil sám. Při wzponínce na minulou noc jse mi zatočila hlawa. Wšude na těle jsem cítil jeho ruce,jeho polibky. Z polštáře sálala jeho wůně...Nebyl to sen. Ale teď už wím,že to sen měl být. Potkal jsem ho na chodbě,když wycházel z koupelny. ,,Ahoj.'' Řekl jsem a chtěl ho políbit. ,,Strify,co to děláš? Zbláznil ses?'' ,,Ale Kiro,wčera w noci...'' ,,Jo,sorry,byl jsem na mol,zapomeň na to.'' W tu chwíli se moje srdce rozpadlo na prach. Stál jsem tam ještě dlouho po tom,co odešel... Už je to wíce než měsíc. Nic se nezměnilo,jsme kamarádi. Ale já už taghle žít nemůžu,nebudu. Copak se dá žít,když ten co wám rozmačkal srdce s wámi snídá? Trawí celý den a dělá jako by se nic nestalo? Dá se žít wzpomínkou? Nadějí,že se snad někdy wrátí a řekne znowa:Miluju tě? A já? Já teď stojím na mostě,za zábradlím. W ruce držím dopis,který patří jen jemu: ,,Proč jsi musel zapomenout? A proč já to nedokázal? Ať je twůj žiwot naplněn štěstím Kiro. A neplakej pro mě,já už plakal za nás za oba.'' A pak...Pak jsem letěl...A cítil zase jeho wůni...Byla to swoboda...Láska a zapomění... TAG ŽE,JEN TAKOWEJ POKUS O NĚCO JINÝHO NEŽ PÍŠU NORMÁLNĚ,SNAD SE WÁM TO ASPOŇ TROCHU LÍBILO.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Quiquilla Quiquilla | Web | 1. října 2008 v 13:59 | Reagovat

Á, já budu brečet ='( Vrahu! =D

2 KYSS KYSS | E-mail | Web | 1. října 2008 v 16:00 | Reagovat

ty woe prej neplakej pro mě a já se rozbrečim .. x( .. xD

3 Iwča..xDDD Iwča..xDDD | Web | 1. října 2008 v 16:36 | Reagovat

hej nee..x'( pak kdo je wrah..!!xD hej to je smutnyy..x'( ae krasny...fkt moc..(WRAHU, WRAHU, WRAHU.....tralalaaa...) tkle pis dal..fkt je to nadherny...x)

4 ♥Štrifýnka♥ ♥Štrifýnka♥ | E-mail | Web | 1. října 2008 v 19:06 | Reagovat

juj toje krásný x)

5 sdfg sdfg | Web | 4. října 2008 v 13:15 | Reagovat

supr ultra smutný, ae kwásný!mooc... nechtěla bys na tohle udělat etě okráčko?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama